Oficiální kandidát na post prezidenta ČR 2018.

Posted on Posted in Novinky

 

Léta jsme poslouchali heslo, že láska a pravda zvítězí.  Toto pohádkové heslo směřovalo k plnoletým voličům, ale útočilo na emoce z dětství, protože jsme všichni prožívali jistou euforii ze společenské změny. A zatímco jsme naivnímu heslu důvěřivě podlehli, milí politici se opíjeli mocí a prostý lid z podhradí jim tyto radovánky zaplatil. Není na čase vystřízlivět a přiznat si, že láska a pravda opravdu dostali na frak?

A vývoj šel dál. Politici se ve svých funkcích zabydleli. Kamarádi, lobbisti, vazby se proplétaly a posilovaly, ruka ruku myla, majetek se přerozdělil tak rychle, že voliči nestačili postřehnout, kdy zchudli. Ale stále to politikům prochází. Tak se ptám proč? Léta jsou médii prezentovány jen nekonfliktní tváře kandidátů, kteří systému neuškodí a nebudou zlobit. Ti, kteří šli do politiky proto, aby mohli něco změnit k lepšímu, ji raději rychle opustili, a ti s hroší kůží se nechali zválcovat, aby mohli zůstat, protože peníze jsou jim nade vše. A stále jim to prochází.

Obyčejný člověk má přece možnost volby, ne že ne! Buď bude neustále klamán novými a novými nesplnitelnými sliby politiků nebo bude toužit po změně a dá hlas někomu, kdo se těch zkorumpovaných nebojí. Má možnost říci dost, láska a pravda nezvítězila, musíme na to jít jinak. Pokud se všichni budou jen dohadovat, že jeden člověk nic nemůže změnit, ani změnu nastartovat a že je potřeba napravit sto věcí a ne jen jednu, tak se nikdy nic nezmění a vy, milí voliči, budete okrádání za bílého dne stále a stále, a po vás i vaše děti a vnuci, dokud to dovolíte.  Já věřím v to, že i jeden člověk může něco změnit. Vždyť i v naší historii máme plno takových příkladů.

Z taktických důvodů nemůžu teď ještě přesně a podrobně rozepisovat vše, čím bych chtěl za sebe naší zemi prospět, ale mohu slíbit, že mám reálný plán, jak lidem v zemi z pozice na hradu pomoci. Prezident totiž není jen na reprezentaci, jak se vám snaží někteří politici namluvit. Jeho pravomocí sice není moc, ale přesto jsou důležité. A je jen na něm, jak s tou možností naloží.

Až doposud to moc slavné nebylo. Nemohu si ani za nic vzpomenout, čím se který polistopadový prezident výrazně zasloužil o lepší zemi. Vy ano? Nějak se to scvrklo na rozdělení federace, krádež pera, šílenou amnestii a ostudu u korunovačních klenotů. Z nadací jsou z větší části jen zabezpečovací trafiky. Z hradu se občas stává nejdražší cestovka v zemi, protože konkrétní výsledky nákladných delegací nejsou. A pokud ano, pak se o nich mlčí. Proč asi? A samotný provoz hradu je taky pořádně drahý! Návštěvy prezidenta po zemích českých zase na oplátku ruinují obecní rozpočty a to třeba jen proto, že hradní návštěva má vymlsaný jazýček. Toto vše chci změnit. Chci vrátit prezidentskému úřadu důstojnost a na hrad zdravý rozum.

Je čas konečně vystřízlivět a přiznat si, že bez zdravého rozumu to zkrátka k lepšímu nepůjde. Na závěr raději připomenu větu pana prezidenta, kterého si všichni Češi a Slováci upřímně vážili: Nebát se a nekrást!

Jsem jedním z vás, dáte mi svůj hlas?